Pevnost svatého Vavřince v Dubrovníku (Pevnost Lovrijenac) se nachází západně od starého města Dubrovník. Je postavena na impozantní 37 metrů vysoké skále a díky své strategické poloze je často označována jako "Gibraltar Dubrovníku." Symbolizuje svobodu a staletí odporu vůči pokusům Benátské republiky dobýt Dubrovník. Pevnost chránila město jak od moře, tak od pevniny a je jedinou dubrovnickou pevností nacházející se mimo městské hradby. Dnes hostí svatby a divadelní představení a je oblíbenou turistickou atrakcí.
Historie pevnosti svatého Vavřince v Dubrovníku
Hostilita a rivalita s Benátskou republikou ovlivňují historii Dubrovníku. Aby mohli Dubrovník ovládnout a snáze ho dobýt, vymysleli Benátčané chytrý plán na výstavbu pevnosti na místě dnešní pevnosti svatého Vavřince. Dubrovnické obyvatelstvo však jejich plán odhalilo a rozhodlo se rychle jednat. Dubrovňané postavili pevnost za pouhé tři měsíce a když dorazily benátské lodě plné materiálů pro jejich stavbu, našly pevnost již postavenou. Nezbývalo jim než se vrátit do Benátek s prázdnýma rukama.
Je možné, že pevnost byla postavena mezi lety 1018 a 1038, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1301 v dokumentu jmenování jednoho z jejích kastelánů. Původní pevnost pravděpodobně měla nepravidelný trojúhelníkový tvar s přístupem přes padací most a stála sedm metrů vysoká s cimbuřím. Spolu s ubikacemi pro posádku pevnost také ukrývala Kostel svatého Vavřince, pojmenovaný po světci, po němž je pevnost pojmenována. O kostel se staraly zbožné ženy Třetího řádu svatého Františka, známé jako tertiářky, které měly své ubikace v pevnosti.
Během staletí byla pevnost neustále posilována a rozšiřována. Na severní straně byl vykopán příkop, překlenutý padacím mostem. Je zaznamenáno, že v roce 1464 byly západní a severní zdi výrazně posíleny a dosahovaly až 12 metrů na tloušťku. Zajímavé je, že zdi obrácené k moři jsou až 12 metrů tlusté, zatímco ty obrácené k zátoce a městu jsou tlusté jen 60 cm. I v tloušťce zdí lze vidět, jak moudří byli občané Dubrovníku a jak pečlivě zvažovali každý detail, aby zachovali svobodu své republiky, která měla mnoho nepřátel. Zdi obrácené k městu byly udržovány tenké, takže v případě, že by pevnost padla do rukou nepřátel, by Dubrovník mohl snadno zničit tenké zdi děly a znovu dobýt pevnost z ostatních městských věží.
Pevnost má trojúhelníkový tvar. Kolem centrálního atria v přízemí se nacházejí místnosti určené pro ubytování posádky, skladování zbraní a dalších zásob. Výše se nachází tři další patra s otevřenými terasami a obrannými zdmi s cimbuřím. Pevnost ukrývá výklenek se sochou sv. Blažeje z roku 1559, dílo dubrovnického sochaře francouzského původu, Jacoba de Spinis, a místního sochaře z Korčuly, Vicka Lujeva.
Pevnost sv. Vavřince je známá nápisem v latině nad vchodem, "Non bene pro toto libertas venditur auro,", což se překládá jako "Svobodu nelze koupit za veškeré poklady světa."
Pevnost má stálý zdroj pitné vody. Uvnitř pevnosti se nachází cisterna, která obsahuje vodu z pramene na skále. Stejně jako zbytek Dubrovníku byla pevnost těžce poškozena velkým zemětřesením v roce 1667. Opravy trvaly až do konce 17. století, kdy pevnost získala svou současnou podobu.
Po vstupu Napoleonových vojsk do Dubrovníku v roce 1806 Napoleonův dekret oficiálně zrušil Dubrovnickou republiku v roce 1808. Po Napoleonově porážce se území bývalé republiky stalo součástí Habsburské monarchie. Za rakouské vlády Dubrovník ztratil svůj status nezávislého městského státu a stal se obyčejným městem v rámci Habsburské monarchie. To také ovlivnilo osud pevnosti sv. Vavřince.
Výzbroj a dělo Ještěr
Pevnost byla vybavena mnoha děly a dalšími zbraněmi. Rakušané převezli dubrovnická děla do Rakouska a většina z nich skončila ve slévárnách. Do roku 1814 stálo na nejvyšší úrovni pevnosti nejznámější dubrovnické dělo, známé jako Ještěr kvůli své zelené patině. Ještěr byl mistrovským dílem zvonaře a dělového kováře Ivana Krstitelje Rabljanina.
Předpokládá se, že dělo bylo vyrobeno kolem roku 1537. Bylo to impozantní dělo, vážící asi 6 tun, bohatě zdobené ornamenty. Kvůli své velké velikosti a hmotnosti ho Rakušané nemohli z pevnosti odstranit, a tak se rozhodli spustit ho po stěnách pevnosti a útesu na vor. Avšak lana praskla a dělo spadlo do moře pod pevností. Navzdory pokusům o nalezení děla se ho nikdy nepodařilo najít. Podle příběhů bylo dělo viditelné v moři několik desetiletí poté.
Je také zaznamenáno, že po velkém zemětřesení v roce 1667 dělo Lizard zachránilo Dubrovník před vetřelci. Na místě, kde zemětřesení nejvíce poškodilo hradby Dubrovníku, začaly dvě benátské galéry vysazovat vojáky. Pero Ohmućević, tehdejší velitel pevnosti sv. Vavřince, na Benátčany otevřel palbu z děla Lizard. Benátčané se báli moci mocného děla, uprchli do Gruže a pak zpět do Benátek.
Pevnost sv. Vavřince a Dubrovník pod rakouskou vládou
V roce 1886 přeměnili Rakušané pevnost na kasárna. Vjezdový padací most byl zabetonován, dělové střílny byly přeměněny na velká okna a na pevnosti byl postaven holubník. Armáda zůstala na pevnosti až do roku 1907, poté byla pevnost pronajata hotelové společnosti, která ji měla přeměnit na hotel. To způsobilo velkou nespokojenost mezi občany a v roce 1908 byla pevnost předána Společnosti pro podporu zájmů Dubrovníku.
Pevnost sv. Vavřince od první světové války do současnosti
Pevnost byla obnovena a některé přístavby byly odstraněny při přípravě historického Mezinárodního kongresu PEN v Dubrovníku v roce 1933. Část konference se konala na pevnosti. Pro tuto příležitost bylo postaveno druhé východní schodiště a u paty pevnosti byly vysázeny borovice.
Od 5. dubna 1911 do začátku první světové války označoval výstřel z děla z pevnosti poledne. Tato praxe nebyla po první světové válce obnovena.
Během druhé světové války byla pevnost používána jako vězení. Interiér byl rozdělen na menší cely. Ihned po válce byla pevnost obnovena do svého předchozího stavu.
Dubrovnický letní festival
Od roku 1950 Dubrovník pořádá Dubrovnický letní festival. Tento jedinečný festival spojuje umění světové úrovně s historickou atmosférou Dubrovníku. Festival nabízí širokou škálu kulturních programů na nádherných místech a propaguje domácí i mezinárodní umělecké hodnoty. Během let se festival stal nezbytnou destinací pro milovníky umění a kultury a je nezbytný pro kulturní identitu Dubrovníku a Chorvatska. Divadelní představení se konají na pevnosti sv. Vavřince.
Svatby na pevnosti sv. Vavřince
Svatby na pevnosti sv. Vavřince jsou populární díky její historické a kulturní hodnotě, nádherné přírodní kráse, romantické atmosféře a exkluzivitě. Místo nabízí jedinečnou kombinaci historie, luxusu a soukromí, což z něj dělá dokonalé místo pro páry hledající nezapomenutelnou a okázalou svatbu.
Pevnost svatého Vavřince jako Rudý hrad v seriálu Hra o trůny
Pevnost svatého Vavřince získala další mezinárodní proslulost jako jedna z klíčových filmových lokalit pro seriál Hra o trůny, kde ztvárňovala Rudý hrad v Králově přístavišti.
Rudý hrad v "Hře o trůny" je hlavní královskou rezidencí v Králově přístavišti, hlavním městě Sedmi království. Sloužil jako sídlo politické moci ve Westerosu a byl domovem králů dynastií Targaryen, Baratheon a Lannister. Rudý hrad je místem, kde se konaly nejdůležitější politická rozhodnutí a ceremonie, rady a intriky.
Pevnost svatého Vavřince je oblíbenou turistickou destinací v Dubrovníku
Pevnost svatého Vavřince stojí za návštěvu pro svůj historický význam a impozantní architekturu. Nachází se na 37 metrů vysokém útesu a nabízí úžasné panoramatické výhledy na Jaderské moře a Staré Město v Dubrovníku. Jako jeden ze symbolů obrany Republiky Dubrovník má pevnost svatého Vavřince bohatou historii a hrdě uchovává vzpomínky na svobodu města, které jsou zachyceny v nápisu "Svoboda se neprodává za všechny poklady světa." Návštěvníci si mohou vychutnat historickou atmosféru při prozkoumávání pevnosti a jejích mnoha koutů.
Návštěva pevnosti svatého Vavřince
Turistické návštěvy pevnosti svatého Vavřince jsou možné od 8:00 do 18:30. Vstup do pevnosti je možný pouze s vstupenkou. Vstupenky lze zakoupit na vstupu nebo online prostřednictvím webového obchodu. Rezervace nejsou nutné. Cena vstupenky pro dospělé je 15 € a děti vstupují zdarma.
Pokud jste zakoupili vstupenku na dubrovnické městské hradby, tato vstupenka zahrnuje i návštěvu pevnosti svatého Vavřince. Cena vstupenky pro dospělé na obě místa, městské hradby a pevnost svatého Vavřince, je 35 €. Děti do 7 let vstupují zdarma a děti mezi 7 a 18 lety platí 15 €.
Pokud jste zakoupili vstupenku na pevnost svatého Vavřince, ale chcete navštívit dubrovnické městské hradby, můžete doplatit rozdíl na vstupu na městské hradby.
Dubrovnický průkaz zajišťuje volný vstup na pevnost svatého Vavřince a městské hradby. Podívejte se na tuto nabídku, která také zajišťuje volný vstup na dalších 10 míst, bezplatnou veřejnou dopravu a řadu slev.